neděle 28. února 2016

Konferenční stolek ze starého trámu


Včera (v sobotu) jsem byl v práci nalakovat nějakou zakázku a při té příležitosti jsem vyrobil tento konferenční stolek do našeho obýváku.
V pátek jsme byli v Brně koupit nový koberec a tak jsem si řekl, že na něj už rovnou musím udělat nový stolek, aby se koberec nevytlačil o tu starou skříňku co jsme tam měli "dočasně" už třetím rokem. Původně jsem myslel, že udělám něco rychlého jenom z kousku lamina, ale potom jsem se šel podívat jak vypadají staré trámy co naházeli chlapi u naší firmy když rekonstruovali vedlejší halu a našel jsem tam jeden pěkný trám a tak jsem ho "zabavil". Ty trámy jsou stejně na vyhození, protože v každém je takových 50-100 hřebíků a jsou za tu dobu co tam leží už zničené. Hala ze které trámy pocházejí je hodně stará a je to bývalá textilka a za 2 sv. války byl v těchto budovách internační tábor. Takže dřevo má svoji historii a to se mi líbí.
Konstrukce stolku je jednoduchá a robustní. Horní deska je tvořena z jednoho trámu nakráceného na délky 110cm a šírka stolku je celkem 64cm. Tlouštka desky je 10cm.  Nohy jsou z tenčího trámku  tl. 7cm a celková výška stolku je 45cm. Dřevo trámků je modřínové.  Trámky jsem zbavil hřebíků, očistil, vydrásal povrch a vykartáčoval otřepy. Všechny odlupčivé části jsem odstranil a po slepení jednotlivých dílů s pomocí dřevených čepů (domino - festoool) jsem je slepil. Potom jsem povrch opálil plynovým hořákem a rucním kartáčem vykartáčoval povrch tak aby nešpinil. Celek jsem potom důkladně vyfoukal tlakovým vzduchem. Povrchová úprava bude napuštěním olejem - směs tří olejů (balzám na dřevo). Ve stejném stylu povrchové úpravy budu dělat i dveře do pracovny , polici pod televizi a obklad na stěnu. Opalování je stará japonská technika (Shou sugi ban) a vysledek je velmi působivý. 
Nejprve jsem odstraňil hřebíky

horní deska

první část po vykartáčování

slepení desky

hotové nohy stolku

hotový stolek v obývacím pokoji





5 komentářů:

  1. Moc pěkný, jako všechno ostatní co děláš. Zajímalo by mě,jak se pozná u takového stoletého dřeva,že jde o modřín.
    Toho oleje to asi vypilo hodně,je třeba ted dát pozor na zamaštění koberce, také jsme měli doma asi měsíc stolek podložený novinama.
    Karel

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Karle, jsem rád že se ti líbí. Když jsem trám vybíral tak mě ani nenapadlo že je to modřín, protože byl celý zaprášený a vypadal jako klasický smrkový krov, Ale po nakrácení a kartáčování už mi to bylo jasné, protože má typickou vůni po pryskyřici, kterou je nasycený a je těžší a zbarvený víc do červena než smrk. A taky byl oproti tem srmkovým co tam leželi uplně zdraví a nenapadený plísní i když ležel na dešti, protože modřín je mnohem odolnější než smrk. Sám jsem se divil, ale oleje jsem spotřeboval míň než půl litru. Kvůli mastnotě jsem ze spodu priklepl hřebíčkem malé paklíky ze smrku (je vidět na fotce)ale tato olejová směs je velmi rychle suchá a už druhý den byl stolek použitelný. Zdraví Petr

      Vymazat
    2. Děkuju za vysvětlení a ať se daří
      Karel

      Vymazat
  2. Krása ... ty malinké paprskovité prasklinky jsou v tak starém dřevě po celé délce nebo vzniknou až při opálení? Díky za možnost nakouknutí. Jirka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Jirko, nějaké tam byly, ale tím že byl trám venku tak měl větší vlhkost,počítám tak 12% A když se to místně na konci rychle zahřeje a vysuší tak tam vzniknou ty prasklinky. Ale kdybych ho nakrátil a nechal na slunku tak tam vzniknou taky ale za delší dobu. Petr

      Vymazat