úterý 17. listopadu 2009

Samonosne schodiste














Toto schodiste je moje prvni samonosne schodiste co jsem vyrobil, spolupracoval jsem na nekolika schodistich, ktere vsak mely vzdy stredovy sloupek prodlouzeny az na podlahu. Material je sibirsky modrin (srovnatelny tvrdosti k evropskemu dubu) napojovana sparvovka s vyditelnym zubovym spojem v plose. tl.40mm sloupky lepene 70x70mm, naslapy prilepene na koliky 4x kolik 12mm prumer. konstrukce obvodovych ramen je fixovana do steny na zavitove tyce 10mm ukotvene chemickou kotvou. sloupky jsou do ramen fixovane koliky 4x kolik 15mm prumer + 2x vrutosroub 10x120mm Zabradli je tvoreno hornim drevenym madlem a spodnim hranolkem s otvory pro vyplnove tyce. Tyce jsou z brouseneho nerezu prumer 20mm tl. steny 1,5mm delka 780mm, celkova vyska dle normy 900mm nad hranu naslapu. Zakaznik pozadoval zajimavy design, s modernimy prvky frezovani ve sloupku.
zjednoduseny nakres pusobeni sil na samonosnou cast schodiste, princip je podobny i pro dalsi ramena
 

8 komentářů:

  1. Ahoj Petře, mám dotaz na povrchovou úpravu nášlapů. Jaký konkrétní lak jsi používal, aby vydržel a zároveň neklouzal? Kolik vrstev bylo potřeba? Díky za odpověď. Musím se přiznat, že jsem nepochopil, jak drží vnitřní část schodiště... Bóřa

    OdpovědětVymazat
  2. Ahoj Boro, na povrchovou upravu schodu a vlastne vsech lakovanych veci pouzivam lak Polyurex mat 1605 zde odkaz: http://www.ibarvy.com/Polyurex-4kg-V1605-%28mat%29,211.html
    ma super vlastnosti, jako UV filtr, tvrdost a hlavne super rychle schne.
    Ramena schodu jsem dokoncoval strikaci pistoly a sice 1-2x nastrik u steny(kvuli vnikani vlhkosti ze steny) 3x nastrik z pohledove strany.
    Naslapy jsme musel usazovat na miste podle krivosti steny a tak jsem je dokoncoval pomoci moltoprenoveho valecku, stejne jako madla. Na madla jsem pouzil tusim 2 vrstvy a na naslapy 3 vrstvy.
    Schodiste je samonosne - v pravem slova smyslu, a to mu dodava na eleganci. V prvotnim navrhu jsem si na toto reseni taky moc neveril a navrhl jsem stredovy sloupek prodlouzeny az na podlahu, ale nakonec mi to nedalo a tuto vyzvu jsem zdolal. Pri zatezkavaci zkousce (cca 6-7 lidi)schody ani nevrzly, tak jsem moc spokojeny. Princip spociva v tom, ze v podstate stredove ramena nemaji logicky kam uhnout ani spadnout. Horni rameno je pomoci zavitovych tyci (viz foto) pripevneni k traverze prekladu v patre = 1 pevny bod! Nastupni vnitrni rameno je srouby pritazeno ze spodni strany do zelezne plotny= 2 pevny bod! No a prilepenim naslapu do obou ramen se vsechny sily prenaseji do obvodovych sten - to je cele. V podstate je tu aplikovana metodika strojuhelniku - tzn. nejtuzsi mozna konstrukce (stejne jako se svaruji ramena jerabu atd..) - pokusim se ti udelat nejaky obrazek a hodim ho sem. Ahoj

    OdpovědětVymazat
  3. Ahoj Petře, díky za vyčerpávající odpověď. Teď už je mi všechno jasné. Z toho obrázku je princip vidět na první pohled. Jinak přeji hodně štěstí s dalšími projekty. Bóřa

    OdpovědětVymazat
  4. Dobrá práce,chlape :)
    Ty byses s tím mohl klidně živit !!!

    OdpovědětVymazat
  5. Nad dřevo prostě není, moc hezká práce!

    OdpovědětVymazat
  6. Ahoj Deeny84, diky za pekny komentar. Ted planuju dalsi schody ze sibirskeho modrinu, tentokrat do naseho noveho domu. Petr

    OdpovědětVymazat
  7. Ahoj Peťo,
    no docela máš štěstí, že ti to zatím nespadlo. Ten trojúhelník jak si představuješ nefunguje. Štestí je, že síly ve spoji vnitřní bočnice+sloupku a síla ve šroubu i otlačení čela příčníku, který spojuje ty dva prvky s příčníkem podesty, není větší než zatížení,které jsi vygeneroval jako zkušební.

    Ty jsi použil sice logiku trojúhelníku jako u příhrady ramen jeřábů či příhrad střechy, ale ve tvém případě nefunguje ten troúhelník plně, ale jde pouze dvojitý rámový spoj (spoj dvou prvků či více prvků v jejich styku) byť s pevnými podporami v podlaze a stěně mezipodesty.

    Nebýt silných spojů tvořených šrouby a nebýt v tomto případě dostatečné odolnosti dřeva v otlačení jak mezi šroubem, tak otlačení ve spoji dřevo/dřevo.

    Otestovat si to můžeš jednoduše.
    udělej si model torjhelníku z nějakého měkčího dřeva, ten si spoj jen slabým vrutem a to pak řádně zatěžuj.
    První co ti odejte bude právě ten kovový prvek, jelikož buď neunese to napětí on sám, nebo od bude sice pevný, ale dojde jeho vlivem k deformaci (tzn otlačení dřeva nad jeho mez pevnosti) dřeva a dojde ke kolapsu.

    Samotné dřevěné prvky pokud nejsou moc tenké a nezkolabují díky své štíhlosti v poměru k délce (špjle taky unesou hodně pokud jim není dovoleno vybočit z jejich osy.

    Je to napsáno pro ostatní aby si uvědomili nebezpečí takového zjednodušení statiky řešení.

    Jinak tvůj um, potenciál a kus odvedené práce na baráku je vzorem a inspirací pro ostatní, že stavět barák není zas tolik o odbornosti jako o ochotě pracovat a jen pár věcí si naštudovat, ale zvládne je téměř každý šikovnější chlap, někdy i žena. :-)

    Je to radost z práce a vlastního bydlení

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zdravim "Anonyme". Puvodne jsem nechtel ani odpovidat, protoze uz me vasne stve odpovidat tem lidem, kterym nestojim ani o to aby se pod svuj nazor podepsali, ale tvuj komentar si o to rika. Po pravde myslim, ze jde zrejme o nejakou "provokaci?" jinak si to neumim vysvetlit. Neni opravdu nejmensi duvod se bat, ze schody spadnou. Jelikoz jsem je vyrabel pro svagrovou, tak mam moznost chodit po nich temer kazdy druhy tyden nepozoruju zadnou zmenu ani oproti stavu od namontovani natoz nejaky pohyb. Tvuj priklad se zkusebnim vzorkem je uplne k smichu. To je jako kdyby jsi vycital vyrobci jerabu, ze kdyby tu konstrukci poskladal z balzovych hranolku a ne ze zeleznych svarenych trubek, tak by to "zkolabovalo". To je snad jasne, ze kazda konstrukce snese pomernou cast zatizeni vztazenou ke sve konstrukci a prurezu prvku. Proto jsem taky pouzil kvalitni material a vyzkousene spoje a postupy, ktere jsem se v praxi naucil a nerikam, ze to dokaze spravne navrhnout kazdy, ale rikat ze "mam stesti ze to nespadlo" to se me fakt dotklo. Doporucuji ti radsi se nedivat na moje dalsi schody, ktere uz mam namontovane, a taky na ty dalsi, ktere budu delat protoze to je teprve sila. Zdravi Petr

      Vymazat